Strana 1).
Historie našich RC modelů a modelářů ...
Myslím, že to je dobrý název pro mojí další životní kapitolu, plnou krásných zážitků a zkušeností.
RC ... zkratka z překladu anglického slova Radio Control, v češtině prostě “ řízené rádiem ”. Je to zkratka pro modely, které jsou ovládány na dálku, většinou vysílačem a přijímačem a to bezdrátově. Se svým bratrancem Milanem Škaloudem, poté i s Pepou Škaloudem, jsme po řadu let pronikali do tajů modelařiny.
Ano, nebylo to hned s modely řízenými rádiem...
Takže od začátku.
Hodně kluků v předškolním a pak školním věku chce být vojákem, hasičem, popelářem atd. Já chtěl být od mala pilotem. Měl jsem o to lehčí, že můj otec pracoval v leteckých opravnách jako mechanik. Měl jsem to tedy od začátku k letadlům více než blízko.
Začalo to slepováním plastových modelů letadel. Nejdříve v měřítku 1:50. Takové “obyčejné”, jednoduché. Zprvu jsem je slepil, tedy spíš “splácal” , ale postupně jsem se zdokonaloval. Nebylo to samozřejmě na soutěže, nebo výstavy, ale když tak vzpomínám, nebylo to úplně nejhorší.
V bedně fotografií jsem našel tento obrázek z roku pravděpodobně 1978. Je to historický snímek ! Proč ?? 
Jsem zde totiž vyfocen s modelem Saper, který postavil pan Obranský, táta mého spolužáka a tady jsem úplně poprvé v životě držel model , který létal. Byli jsme na poli celkem čtyři a každý z nás si mohl model jednou "hodit". Na ten okamžik v životě nezapomenu. Soustředění je jistě vidět i z fotky a po odhozu model majestátně plul nad zemí, a po asi 20sekundách krásně přistál. V ten okamžik bylo "zaseto" a můj osud byl nasměrován.
... pak však přišla úplně nová éra !!
Sehnali jsme v časopise plánek na “upoutaný model”. Model byl bez motoru, poháněl se pouze točením za lanka. Problém byl v tom, že lanka byla krátká asi tři metry a zkuste si představit, kolik otoček musíte udělat, než upadnete ! No, přiznám že začátky nebyly lehké. Ale byli jsme mladí a neklidní :-) Letadla/modely se ovládali pomocí krátké rukojeti, z které vedla dvě lanka. Rukojeť se držela svisle. Při ohnutí zápěstí směrem nahoru model stoupal, při opačném pohybu zápěstí model klesal. Napsané to vypadá jednoduše, opak je ale pravdou. Chtělo to hodně cviku.
A ... ta letadla již LÉTALA !
Pak však Milan přinesl od kamaráda ze školy spalovací modelářský motůrek. Přirovnal bych to nyní k překonání zvukové bariéry ve skutečném letectví.
Motůrek se jmenoval MK-17.
Měl rudé žebrování válců, což nebylo nepodobné vlajce tehdejšího výrobce ... Sovětskému svazu ( pro mladší generaci, nyní je to Rusko, ale vlajka zůstala stejná ).
První start motoru proběhl absolutně bez zkušeností. V dílně, na dřevěném prkýnku. Jako nádrž jsme použili průhlednou krabičku od Tic Tacu, v tu dobu západní zboží. Protáčeli jsme vrtuli, prolévali motor palivem, byla to směs éteru, petroleje a rycinového oleje v poměru 1:1:1.
Jaká byla naše radost, když motor poprvé zavrčel.
Běžel na volnoběh, ale pro nás to byla líbezná píseň. Milan pak přišel o pár dní ze školy s dalšími poznatky. Když se přitáhne klička nahoře na hlavě motoru, motor přidá otáčky. Spolu s tím se musí ladit jehla paliva, říkal tenkrát Milan. Další možnsti, jak si pohrát s tímto pro nás božským motůrkem. A ty otáčky !! Senzace ...
Když jsme již měli motor jakž takž pod kontrolou, nastal čas přemýšlet, do čeho ho osadíme. Nejjednodušší model vycházel z osvědčených modelů bez motůrku.
Podzim 1980... ( Za upřesnění v toku dějin, bych chtěl velice poděkovat mému bratranci, Milanovi Škaloudovi a jeho seznamu ).
Jmenoval se honosně ... “ TRENÉR ”. Jelikož se foto nedochovalo, využiji nákresů z Milanovi fotokroniky ( za což mu nyní děkuji ).
Milan byl odjakživa detilista. Já spíš praktik. Kde Milan dvakrát měřil, já použil hřebíček a lepenku. Hlavně ať už je to ve vzduchu.
TRENÉR :
- Typ : celobalsový upoutaný model
- Rozpětí : 630 mm
- Profil : plochá deska, celobalsová 10mm
- Pohon :Dieselový modelářský motor MK-17
- Obsah : 1,5 ccm
Zprvu jsme zkoušeli Trenéra jen tak na ulici, s krátkými vodícími lanky. Letoun ujel vždy půlkruh, sotva se vlekl, ale já přesvědčoval Milana, že už skoro letěl ha,ha. Když na to vzpomínám nyní. Je mi do smíchu...
Nakonec jsme vyměnili lanka za tenčí, ocelová. Vzali jsme model na dětské hřiště a na dlouhá lanka. Vytočili jsme motor na plné otáčky a ... model se po ujetí pár metrů skutečně vznesl !!! No, neuletěl sice ani jeden okruh, protože jsme ho ještě neuměli moc řídit, ale jistá zkušenost tu již z upoutaných bezmotorových modelů byla. Dráha se pokus od pokusu prodlužovala. Nakonec byl můj i Milanův pokus kompletní. To znamená vzlet - let - přistání. To, že se mezitím nejednou opravovalo, jistě nemusím ani psát :-)
Podobný letoun jsem si pak postavil i já. Přál jsem si totiž také motůrek. Po přemlouvání rodičů, jsem ho nakonec dostal. Ale k tomu později. Milan totiž již dokončoval svůj druhý model. Jak jsem již říkal, Milan je “ hračička ”. Plochý trup se mu již nelíbil a tak jsme začali zkoušet trupy hranaté ... prostorové. První super stroj se jmenoval Martin a byl již stavěný podle plánku z řady MODELÁŘ.
MARTIN :
- Typ : upoutaný model s hranatým trupem
- Rozpětí :700 mm
- Profil : konstrukční , balsová žebra, potah
- Pohon :Dieselový modelářský motor MK-17
- Obsah : 1,5 ccm
Martin stejně dobře vypadal, tak jako stejně dobře létal !
Měl křídlo potažené papírem. Trup byl ze dvou balsových bočnic, které byly spojené přepážkami. Postavil jsem stejný stroj, jen jinak zbarvený. Létal také výborně. Nevím to přesně, ale po několika havárkách jsem stroj zkrátil. Vyvážil jsem ho na nové rozměry a byl to můj první upoutaný letoun, s kterým jsem udělal přemet !!!
Tento historický úspěch je zdokumentován na spodním obrázku. Je to ten model v pozadí. V popředí Milan připravuje svůj třetí upoutaný model v pořadí, který se jmenoval “ MUSTANG ”. Vpravo pak s Milanem startujeme můj akrobat.
Mustang byl další verzí letounu Martin, ale s dalšími úpravami. Jednou z nich byla kompletní kapotáž motoru, který byl ještě navíc takzvaně invertně, což je hlavou dolů. Kryt na motor se dal sundat, aby byl snazší přístup ke všem prvkům motoru. Nebylo to ale bez problémů. Motor špatně chytal, tzv. se uchlastával a museli jsme ho nahazovat s modelem na zádech. Tomu zase vadila lanka a tak stále dokola. Proto jsme raději další modely řešili klasickou koncepcí hlavou nahoru ...
Já jsem zatím inovoval svůj letový park o další model. Jednalo se o inovaci osvědčeného modelu Martin, ale o mojí úpravu ve stylu letadel z WW I. Tedy první světové války.
Letoun byl dvouplošník. To znamená, že měl dvě křídla nad sebou. Létal ale opět skvěle, jako jeho starší bráchové Martin a Mustang. Měl však jednu menší nectnost. Dvě křídla mu dávala tolik vztlaku, že jsem skoro celý let musel mít potlačeno.
Tento další krok v našich inovacích přikládám na obrázku vlevo dole. Nešlo o to mít všechno perfektní. Šlo o to to dokázat a zažít.
TRENÉR WW-I :
- Typ : celobalsový upoutaný model s dvěma křídly
- Rozpětí horního křídla : 700 mm
- Profil : konstrukční, s balsovými žebry, potah
- Pohon : dieselový motor MVVS
- Obsah : 1,5 ccm
Léto 1981...
Na černobílém obrázku nahoře je vidět malý model Mustang. Zaslouží si ale v tomto výčtu modelů svou fotku v barvě.
Milanův MUSTANG :
- Typ : celobalsový upoutaný model
- Rozpětí : 700 mm
- Profil : konstrukční, s balsovými žebry
- Pohon : dieselový motor MK-17, hlavou dolů
- Obsah : 1,5 ccm
Zima 1981...
Posledním upoutaným modelem, který bych tu chtěl jmenovat, byla Milanova “ Bettyna ”.
Jednalo se o stroj s plochým trupem, ale s novým motorem RADUGA 7 ccm. Nevídaný motor, opět ruské výroby. No , bohužel i ruské kvality. Motor neměl dobře vyváženou kliku, při testu na dřevěném loži dokonce jednou přetrhl šrouby, které držely tlumič na hlavě válce.
Tento, pro nás v tu dobu obří letoun však nikdy neletěl ...
Milanova BETTY :
- Typ : upoutaný model, dolnoplošník
- Rozpětí : 1400 mm
- Profil : konstrukční, s balsovými žebry
- Pohon :Žhavící modelářský motor RADUGA
- Obsah : 7,0 ccm
Tolik naše éra upoutaných modelů ...
