kapitola 5).
VARIOMETRY
zpět na hlavní stranu .. zpět na rozcestník
Variometr je dalším z řady barometrických přístrojů.
Stejně jako výškoměr, je připojen na vývodku, nebo letadlový rozvod statického tlaku.
Princip jeho činnosti, je o trochu komplikovanější než princip činnosti například rychloměru nebo výškoměru. Dále záleží na tom, jedná-li se o variometr membránový, nebo klapičkový.
Stejně jako u gyroskopických přístrojů dotáčející se rotor, je u variometru velice podstatná rada a varování :
" NEFOUKEJTE DO VÝVODEK STATICKÉHO TLAKU PŘÍSTROJE, HROZÍ JEHO ZNIČENÍ !!! ".
Na spodním obrázku je naznačen princip činnosti membránového variometru... ( Princip klapičkového je zcela odlišný ). Vzhledem k tomu, že opravy klapičkových variometrů jsou velice komplikované a já osobně je neprovádím, nebudu se o tomto principu více rozepisovat. Variometr klapkový poznáte většinou podle toho, že má střed stupnice zakryt černým terčíkem a rozsah většinou kolem 5 m/s.
Nyní zpět k variometrům membránovým...
Vývodkou statického tlaku je do pouzdra přístroje přiváděn statický tlak z letounového rozvodu tlaku. Pokud je tento tlak konstantní, to znamená letoun nemění výšku .. nestoupá ani neklesá, je uvnitř membrány stejný tlak, jako v okolí této membrány a tím uvnitř pouzdra přístroje.
Podstatný rozdíl však přichází, pokud letoun začne klesat , nebo stoupat.
Pokusím se zde popsat princip děje, pokud letoun třeba klesá.
Klesání letounu :
- Při klesání letounu se tlak v rozvodu statického tlaku začne zvětšovat. Tento zvětšující se tlak postupuje do vnitřního prostoru membrány, naznačeno tlustší šipkou, která je zdvihátky a převody spojena s ručkou přístroje. Při pohybu membrány, se ručka pohybuje dolů. Při klesání, když se tlak v přístroji zvyšuje, je princip podobný rychloměru. Hlavní rozdíl je však v tom, že uvnitř variometru je do cesty statického tlaku vložena takzvaná kapilára, která tento nyní přetlak "odpouští" do vnitřní části přístroje. Jendá se o velice tenkou trubičku, většinou skleněnou.
Jak je asi již zřejmé z tohoto textu, nejdůležitějším prvkem pro přesně seřízený variometr je právě kapilára. Variometr se také cejchuje seřizováním ( odlamováním a tím zkracováním, nebo naopak zalepováním ) této kapiláry. Další velice podstatnou věcí pro přesně fungující variometr, je těsnost pouzdra přístroje.
Pokud letoun klesat nebo stoupat přestane, uvnitř membrány se tlak ustálí na tlaku, který odpovídá tlaku statickému. Kapilárkou se tlaky uvnitř a vně membrány také vyrovnají, což má za následek, že se ručička na stupnici variometru ustálí na hodnotě " 0 " ....
Stoupání letounu :
- Při stoupání letounu je princip přesně opačný. Tlak v rozvodu statického tlaku se začne snižovat. Uvnitř membrány se tlak sníží a ručka se vychílí do směru stoupání. Hodnota údaje se ustálí na hodnotě, která odpovídá rychlosti "přepouštění" tlaku kapilárou do pouzdra přístroje. To se děje do té doby, než se tlaky buď vyrovnají, nebo se tlakové poměry v přístroji změní třeba dalším stoupáním nebo klesáním atd.
U nás se variometry cejchují v jednotkách rychlosti změny výšky, což jsou metry za sekundu.
Rozsahy se volí podle typu letounu, od větroňů s rozsahem kolem 5 - 10 m/s , až po supersoniky s rozsahem třeba 300 m/s.
Západní státy pak používají jednotek feet za minutu. Rozsahy opět dle typu letounu od 2000 ft/min , 5000 ft/min atd.