SIMULÁTORY
Leteckým simulátorům ať již na počítači nebo v reálu se věnuji od dětství.
První let ve skutečném simulátoru se odehrál již před mnoha lety, počas mé vojenské základní služby, kdy jsem poprvé usednul do " PCK - pilotní cvičné kabiny " Migu-21F.
Tento simulátor byl tzv. fix base , dříve jednoduše nepohyblivý.
Pohyb imitovala mapa, která se pomocí nekonečného pásu posunovala pod televizní kamerou. Výsledný obraz byl poté přenášen - promítán před zorné pole pilota na promítací plátno.
Tento způsob vizualizace měl ale svá úskalí.
- Zobrazit se mohl pouze omezený prostor před a za vzletovou a přistávací dráhou.
- Někdy se stalo, že při opakovaném průletu chyběl nějaký domeček. Prostě upadnul z pohyblivého pásu.
- Těsně po vzletu se muselo přejít na let podle přístrojů, na plátno se promítal nepohyblivý obraz mraků.
Přesto byl obraz při přistání na svou dobu velmi kvalitní a iluze letu byla téměř dokonalá. Létal jsem ještě s mnoha typy cvičných kabin, ale přenos obrazu z modelu krajiny pomocí televizního uzavřeného okruhu bych řadil co do věrnosti simulace na jedno z čelních míst.
Vraťme se ale k nejrozšířenějším simulátorům dnešní doby a to k létání na domácích počítačích.
Jednou z nejzdařilejších her s leteckou tématikou je série IL2-Šturmovik. Ať offline ( bez internetu ) nebo online, zažil jsem s touto hrou vynikající letecké souboje.
Zde je pár obrázků z této hry :
Pokud se přesunu přímo do dnešní doby, kdy píšu tyto stránky, mezi nejlepší simulátory na PC se jistě zařadí
R.O.F. jinak řečeno Rise Of Flight
Jedná se o leteckou simulaci první světové války, kdy bílé vlající šály a rytířské souboje byli na denním pořádku.
V poslední době jsem se válečného virtuálního létání celkem nabažil a v hlavě se mi zrodil nápad realizovat simulátor civilní.
Selekce se zužovala, nejdříve se nápad motal kolem Z-142, L-39 a B-737. Vyhrála prozatím 737 od Boeingů.
TVORBA "HOME MADE" SIMULÁTORU KABINY BOEINGU-737 :
Postupně bych vás chtěl v této kapitole seznámit s vývojem tohoto projektu.
Pracovně jsem ho nazval : " MODEL KOKPITU SIMULÁTORU BOEING-737 ".
První pokus byl v roce 2010. Použil jsem LCD TV, kde byl obraz pohledu ven z kabiny.
Na notebooku jsem pak viděl přístroje.
( Svislé čáry na televizi mi udělal syn ... tou dobou tříletý plastovým mečem :)
Po nějaké době jsem si hrál trošku se zobrazením údajů a přístrojů.
Na notebook jsem nainstaloval software, který zobrazuje přístroje podobné jako má skutečný Boeing.
Začalo to vypadat zajímavěji.
Pak jsem dokoupil plošné spoje z firmy "Opencockpit" ze Španělska a začal budovat propojení simulátoru s ostatními periferiemi.
Jsou to spinače, vypinače, LED diody, displayové segmenty atd.
Na obrázku dole je vidět celkem pět kanálů autopilota.
Je to údaj o kurzu, rychlosti, zadaném kurzu, výšce a rychlosti stoupání-klesání.
27.8.2009 - TVORBA V GOOGLE SKETCHUP :
Po trošku zdlouhavějším studiu a pokusům s programem "Google SketchUp" se mi podařilo vytvořit pár nákresů ovládacího panelu EFIS.
Pomocí tohoto panelu pilot ovládá různá nastavení a rozsahy obrazovek.
Obrázek základní desky s přepínači rozsahů a dvěma distančními sloupky.
Druhý obrázek s vloženou deskou devíti spinačů a zelené jsou přepínače VOR1/ADF1 a VOR2/ADF2.
Třetí obrázek je pak celková sestava ( bez vnějšího pláště ).
Čtvrtý obrázek je sestava s přidanými encodéry CTS 288.
Na pátém obrázku je čelní panel s ovládacími prvky ...
Další obrázek, který bych vám chtěl ukázat, je 3D návrh MCP panelu. Je to jeden z nejlepších způsobů jak si ověřit rozvržení součástek, jestli nedochází k nepředvídaným kolizím, nepřesnostem atd.
Jedná se opět o můj zcela amatérský 3D projekt, neboť nejsem žádný profi designer.
4.9.2011 - VÝROBA PRVNÍ DPS ... FOTOCESTOU :
Obrázek již několikátého pokusu o výrobu desky plošného spoje fotocestou ( jako první ale vedl k úspěšnému cíli ). Při předchozích pokusech jsem používal UV lampu, testoval jsem po pětiminutových krocích, ale výsledky byly vždy žalostné. Na radu mého kamaráda jsem při tomto pokusu použil osvit normální obyčejnou zářivkou která je například k namontování pod kuchyňskou linku. Podložil jsem jí do výšky asi 100mm nad plošný spoj, který byl krytý maskou, vytištěnou na průhledné fólii. ( Tiskárna LASER - MINOLTA, nejpomalejší tisk, fólie "pravěk" zn. FOLEX ale osvědčila se. )
Na totmo obrázku je DPS vložena po 30minutovém osvitu do lázně s NaOH 1,5% ( Pozor, jedná o žíravinu a je dobré pracovat v rukavicích a s brýlemi na očích ). V tomto roztoku se odplaví osvícené plochy z desky a zůstanou plochy, které byli před osvitem kryté maskou. Po odplavení se deska omyje vlažnou vodou.
Na třetím obrázku je dobře vidět DPS, vloženou do leptacího roztoku chloridu železitého. Tím se z desky odleptají nepotřebná místa a zůstanou pouze vodivé spoje. Poté se deska opět omyje vodou. POZOR ... Chlorid pěkně znečišťuje vše na co kápne ! Je dobré tedy pracovat v rukavicích, nebo s extrémní opatrností.
Takto vypadá hotová, omytá a natřená DPS krycím lakem. ( Ten zabraňuje oxidaci mědi ).
Test správnosti vyrobené DPS ... zde jen pro názornost přiložený SMD spínač na ploškách, kam přijde poté připájet.
7.9.2011 - STŘÍKÁNÍ A VYPISOVÁNÍ ČELNÍHO PANELU EFIS A JEHO TLAČÍTEK :
Na prvním obrázku z této série je dobře vidět metoda, jakou jsem použil při vypisování a stříkání čelního panelu pro EFIS. Tato metoda jde obecně použít pro každý gravírovaný panel. Na panel jsem plochou plastovou stěrkou nanesl zubní pastu a navlhčeným prstem dobře vetřel do písmenek, symbolů a číslic.
Takto vypadá pastou vyplněný a vyleštěný panel před stíkáním.
Na této fotografii je tlačítková lišta ze spodní části EFISu. Těmito tlačítky si pilot volí zobrazení symbolů na obrazovce.
Takto pak vypadá nastříkaný panel ... nejdříve základem a poté vrchní akrylátovou barvou.
Tady jsou již krásně vidět proškrábaná písmenka tlačítek, se zadním podsvícením.
Zde je již proškrabán a podsvícena kompletní maska EFISu i s vloženými tlačítky.
Na tomto posledním obrázku je vidět vyplněné tlačítko TERR ( Terrain ) bílou průsvitnou barvou.
23.9.2011
Tak nám utekl zase nějaký čas, kdy jsem usilovně pracoval na vývoji a výrobě EFIS panelu.
Jako první jsem vyplnil bílou barvou komplet celý přední štítek, osadil jsem desky plošných spojů a vyrobil distanční sloupky. Celkem velké úskalí čekalo při provrtávání dvou otočných přepínačů. Problém je totiž v tom, že ovladače rozsahu mapy a druhu zobrazené mapy mají uprostřed svých ovládacích prvků ještě tlačítko. Toto tlačítko mění po stisknutí další funkci obrazovek. Celá hřídelka se tak musí podélně provrtat, přepínač uvnitř upravit, protáhnout skrz něj drát průměru asi 2,5mm , kterým se pak aktivuje stisknutí mikrospínače umístěného za přepínačem. Trošku je tento systém vidět z horního obrázku.
Aby bylo trošku lépe vidět celou dosavadní sestavu palubní desky, udělal jsem tento obrázek. Test panel je vyroben z tvrzené pěny 6mm koupené tuším v nějakém "hypersupermega obchoďáku", ale kvůli reklamě ho nebudu jmenovat. Nechal jsem si udělat print v měřítku 1:1 a ten jsem nalepil na panel. Na horních obrazovkách je pak pěkně vidět obraz "rozhozený" Matrox kartou na tři monitory. Momentálně dráha 06 LKPR ... Praha - Ruzyně.
Tento obrázek ukazuje celou sestavu v lepším provedení, ale s vypnutými daty od PC.
Trošku obšírněji bych se zastavil u tohoto horního obrázku.
Noční můra všech bastlířů. Představte si situaci, kdy se pět hodin patláte s návrhem plošného spoje. Použil jsem zapojení tkzv. Mastercard od firmy opencockpit, ale vyzobl jsem z ní jen tři obvody a udělal si svou verzi, pracovně nazvanou MC_LIGHT. Odlehčení spočívá v tom, že původní karta má vstupy - výstupy - displaye. Já použil jen obvody pro vstupy/tlačítka. Při tisknutí masky na průhlednou fólii na vás laserovka "řve" error in print, fólie se vám několikrát zasekne v tiskárně, že máte po chvíli chuť jí prohodit oknem, ale jelikož máte okna nová "chlastová" tak to nakonec neuděláte ! Konečně se vám podaří udělat pár použitelných prosvětlovacích masek. V dílně je ozáříte lampou, v louhu vyvoláte a v chloridu odleptáte. No a kvalita oboustranného PCB nic moc. Zklamání, klení, nechuť něco dalšího budovat. Říkáte si a se.. na to ! Pak vám to ale nedá, PCB opravíte, osadíte součástkami a zapojíte vítězně do PC. Stisk tlačítka a místo příslušného JEDNOHO signálu se vám jich rozsvítí OSM !!! Co teď ... někde se stala chyba. Ještě že to není deska řídící chladící okruh v atomové elektrárně, ale jen SIM. Na řadu tak nastupuje těžká artilerie.
Tahám ze skříně "obrazárnu" , ne dvoulitr jako v reklamě, ale dvoukanál :-) Naštěstí originál karta od Opencockpit funguje normálně a tak mám podle čeho "očuchávat". Udělal jsem si tabulku vývodů IO a kreslil jsem si průběhy v jednotlivých uzlech obvodu. Když jsem měl porovnávací tabulku hotovou, kontroloval jsem průběhy na mojí lightce. No a vida. Na jednom vývodu je normální signál a na sousedním vývodu, který je propojen cestičkou signál není. Jedu tedy postupně měřící jehlou po cestičce a signál se na přechodu cestička - pájecí bod ztrácí !!! Lupou jsem pak odhalil vlasové přerušení v mědi. Zaletoval jsem tam tedy opravný drátek, doměřil zbytek signálů a světe div se, oprava odstranila závadu ! Zapojil jsem desku do obvodu se dvěma kartami a stiskl tlačítko. Odezva ? Rozsvítil se jeden kanál s příslušným číslem. Heuréka...teď mám dvojnásobný počet vstupních pozic ( jedna deska dokáže 2x36=72 tlačítek , teď mám tedy 144 ) !!! Asi se divíte proč je potřeba tolik. Vysvětlím ... Jen jeden levý EFIS, tak jak ho dělám já, potřebuje pro sebe 32 pozic/funkcí !!! EFISy jsou dva, pak celý MCP panel atd. atd.
Tady jsem si dovolil vyrobit trošku reklamně laděný obrázek s hotovým EFIS panelem.
Když jsem po dovolené fotil našeho syna Daníka v kokpitu B-737/800 jsem ještě netušil, jak se mi tato fotka bude hodit jako podklad pro výrobu simu.
2.10.2011
Uteklo již skoro čtrnác dní od posledního příspěvku. Budu tedy pokračovat.
Nic velkého se nestalo, ale přibylo mi pár šedých vlasů z problematiky programování mikročipů PIC. Na digitální převodníky pro MCP panel a pro tzv. SERVO panel potřebuji naprogramovat integrované mikrochipy PIC16C745A a PIC16F876A. Abych ty informace urychlil .. jeden PIC už je v křemíkovém nebi, stav ostatních mi je neznámý. Na všech jsou naprogramované nuly a přes úpornou snahu do nich napcat data/programy se mi to nepodařilo!!
Vyrobil jsem si sériový programátor pro připojení na RS232. Nepotřebuje externí napájení, bere si impulzy z COM1. No a v tom je možná ten problém,ale přes všechny snahy o nápravu sem do cíle nedoběhl. Použil jsem několik software např. PonyProg , IC Prog , Win Prog atd.
... A NIC !!! Prostě to nedám. Je tu cesta, koupit si obvody už naprogramované,ale tom to přece není. Jak říká kolega z práce : "Přece nemůže zvítězit hmota nad duchem." No tady asi úspěšně zvítězila. Kamarád z Norska se mi nabídl, že mi pošle programátor ( no..má doma dva:-) a k tomu mi pošle ještě dva mikroprocesory již naprogramované !!! Tomu říkám kamarád.
Kdo by chtěl, může se juknout na jeho pěkné stránky sem : Per-Erikovi stránky se 767 simemAle pokračujme s PICama ...
Na obrázku je vidět průběh signálů při měření v průběhu pokusu o programování. Signál č.1 je napětí na vývodu č.1 kontroleru, tzv. VPP . Signál č.2 je pak PIN28 kontroleru, data.
Chybová hláška, která mě poslední dobou uváděla do stavu blízkého šílenství :-))
" ERROR -> Writing address 0x000000 .. Written : 0x118A Read : 0x3FFF "
Prostě programátor spolu se softem kontrolují v průběhu programování co se zapisuje s tím co je skutečně zapsáno. No a to se neshoduje !! SHT...
Někdy to trošku napravuje idilka, která se dá v dílně vytvořit. A to je třeba chvilka, když vám žena místo toho aby vás vzala válečkem po palici, že nic neděláte donese do dílny kafíčko a koláček :-))
No,no a vo,vo tom to je ...
POKRAČUJI V USILOVNÉ TVORBĚ TOHOTO WEBU...DĚKUJI ZA POCHOPENÍ ... PETRAS.