kapitola 2).
GYROSKOPICKÉ KOMPASY
zpět na hlavní stranu..zpět na rozcestník
Pro gyroskopický kompas (anglicky Directional Gyro) je v našich končinách používaný výraz
směrový setrvačník.
Je to další z rodiny gyroskopických přístrojů.
Platí pro něj stejné rozdělení a zásady jako pro umělé horizonty.To znamená pohon je buď
elektrický nebo pneumatický.
Dále pro něj platí všeobecné pravidlo o zacházení s gyroskopickými přístroji.
Většinou je označeno samolepkou na krytu přístroje :
Text nás nabádá k zacházení s extrémní opatrností.Výrobce nedoporučuje přenášet, nebo jinak manipulovat s přístrojem, pokud není rotor úplně zastaven.
Nesmí se také vystavovat přílišným rázům nebo vibracím.Může dojít k nevratnému poškození součástek gyrokompasu.
Vraťme se ale k vlastním gyrokompasům.
Základním prvkem je opět roztáčený gyroskop.Na rozdíl od rotoru horizontu má ovšem osu rotace ve vodorovné poloze ( horizont jí má svislou ).
Ostatní rámečky jsou již podobné - vnitřní a vnější.
Na obrázku vpravo je v detailu vidět indikátor napětí, který u elektrických gyrokompasů signalizuje přítomnost/nepřítomnost napětí.
Pokud červený praporek ( v manuálu anglicky ,,flag,, ) zmizí ze zorného pole stupnice, indikuje správnost přiváděného napětí.
U některých typů přístroju indikuje již samotnou přítomnost napájecího napětí, u některých signalizuje správnou funkci rotoru a zaskočí až po roztočení gyra.
Postu činnosti pilota při zapnutí :
Po zapnutí jističe direkčního kompasu plynule zatlačte na ovladač sesouhlasení kurzu. Tím zajistíme ustavení osy rotace gyroskopu přes pákový mechanizmus do vodorovné polohy.Předejte se tím případné vibraci gyra při rozběhu.
Tím samým ovladačem pak sesouhlasíme před vzletem gyrokompas s normálním magnetickým kompasem na palubě letounu, nebo s osou vzletové dráhy.
Na obrázku vlevo je v detailu ovladač aretace a sesouhlasení kurzu.
Musíme si uvědomit, že tento typ kompasu ,,nepozná,, kde je skutečný sever, nebo kurz jakým letoun letí.Ukazuje pouze informaci o horizontální rotaci v úhlu +-360° od pilotem nastaveného kurzu.
POZOR..zhruba každých 15min. letu je nutné gyrokompas porovnat, popř. sesouhlasit s kompasem magnetickým.
Vlivem tření v ložiscích, rozvážení rámů a dalších vlivů může dojít časem k rozsouhlasení údaje.
Jak uvádí manuálu výrobce R.C.Allen, odstavec 5-4,bod.f : ,,Po oscilačním desetiminutovém testu nesmí být chyba přístroje větší než +-3°,, .
Pokud je chyba gyrokompasu za letu větší než +- 3° / 10min. , jedná se o závadu a měla by být neprodleně v servisním středisku odstraněna.
Jaká je tedy výhoda direkčních kompasů ?
Největší výhodou je fakt, že na rozdíl od magnetického, direkční kompasy ukazují přesně i v zatáčce s vyšším úhlem náklonu.
Jejich rámečky se v zatáčce vykloní a údaj na číselníku je v průběhu celé zatáčky čitelný.Pilot tak může naletět na otočném bodu tratě přesně na následující traťový kurz.
2.10.2011
Některé direkční kompasy jsou vybaveny tzv. výstupem pro autopilot. Je to obvod, který "říká" autopilotu, kam má korigovat směr letu letadla, aby se rozdílový signál mezi zadaným kurzem letu a kurzem skutečným rovnal 0. Na první pohled se pozná rozdíl mezi direkčním kompasem s výstupem pro autopilot podle dvou věcí. Za prvé, má přístroj vzadu konektor pro připojení elektrických obvodů autopilota a za druhé má vpředu "stavěcí knoflík - zadavač" požadovaného kurzu ( pro autopilot ) a zavač pro sesouhlasení HDG s kurzem podle magnetického kompasu.
Na obrázcích dole jsou zobrazena měření tohoto výstupního signálu dvoukanálovým osciloskopem. Zde se porovnávají dvě napětí a jejich fáze. Jedno referenční střídavé napětí 10Vac / 400Hz a proti tomu signál pro autopilot.
Obr.1 ... CRS nastaven na 0° ... Signál č.1-červená = nulové napětí pro vstup autopilota
Obr.2 ... CRS nastaven na 20° ... Signál č.1-červená = zvětšující se střídavé napětí pro vstup autopilota ve fázi s referenčním.
Obr.3 ... CRS nastaven na 340° ... Signál č.1-červená = zvětšující se střídavé napětí pro vstup autopilota v protifázi s referenčním.